Vít Machálek
- Počet článků 74
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1407x
Seznam rubrik
Vít Machálek
O lásce k bližnímu v době „odsunu“
Morálním vítězem prezidentských voleb je dozajista Karel VII. Schwarzenberg, který se neuchyloval ke lžím a demagogii a naopak neváhal nazvat pravým jménem poválečné selhání českého národa vůči Němcům bez ohledu na to, že jej to připraví o hlasy.
Vít Machálek
Zeman na Hradě – noční můra historika
Politický životopis Miloše Zemana a jeho sporné či ve vztahu k prezidentské volbě problematické momenty nechávám k posouzení politologům. Jako historik se zde však vyjádřím k tomu, co tato potenciální hlava českého státu říká o našich národních dějinách.
Vít Machálek
Díky, Češi
Do včerejška jsem si skoro až zoufal nad naším národem. Zdálo se mi, že v něm převládá plebejská nedůvěra vůči všemu, co přesahuje "český" svět vepřa, knedla, zela a piva, projevující se předsudky vůči církvi, šlechtě, exulantům, Němcům atd.
Vít Machálek
Schwarzenbergové
Na rok 2013 připadá 200. výročí vítězství evropských armád vedených Karlem I. Schwarzenbergem u Lipska i kandidatura Karla VII. Schwarzenberga na českého prezidenta. To představuje příležitost připomenout si rod, který mnozí chtěli z našich dějin vymazat.
Vít Machálek
Otto Habsburský vs. běsi dvacátého století
Loni v létě mě smrt posledního následníka trůnu inspirovala k začátku blogování o našich dějinách, v jejichž rámci éra prezidentů představuje jen spornou epizodu ve srovnání s érou knížat, králů a císařů. Dnes musím připomenout sté výročí Ottova narození.
Vít Machálek
Požehnání svaté Markéty
Markéta Skotská, jejíž svátek připadá na dnešní den, byla jemnou bytostí s citlivým, Kristu otevřeným srdcem, jež se nepřizpůsobovala hrubému a povrchnímu prostředí, ve kterém se ocitla, ale zušlechťovala je a vnášela do něj naději a radost.
Vít Machálek
Chceš hluchým vyprávět, co píseň znamená?
Pavel Kohout před několika dny na stránkách MF DNES předložil zdrcující hodnocení polistopadové éry, hodnocení, jehož správnost je nicméně dnes již zřejmá. Když roku 1990 s velmi podobným hodnocením vystupoval Karel Kryl, byla mu za to nasazena psí hlava.
Vít Machálek
Masaryk a česká religiozita
Dnešního výročí T. G. Masaryka (+ 14. 9. 1937) jsem se již dotkl v článku, pojednávajícím o politické nezakotvenosti současného českého státu. Nyní bych se v souvislosti s Masarykem zmínil o náboženské nezakotvenosti dnešní české společnosti.
Vít Machálek
Prezident vs. král
Na dnešek připadá 125. výročí narození posledního českého krále, blahoslaveného císaře Karla (1887-1922). Dne 14. září si pak připomeneme 75. výročí smrti prvního prezidenta, T. G. Masaryka (1850-1937). A v lednu nás čekají první přímé prezidentské volby...
Vít Machálek
Edith Steinová, dcera Izraele a dcera církve
Z fotografií Edithy Steinové na nás hledí velké, tmavé a pronikavě vážné oči – velmi židovské oči, které jako by odrážely dějiny Izraele, spojené s poznáváním Boha a poznáváním utrpení. Na dnešek připadá sedmdesáté výročí smrti svaté Edithy v plynové komoře.
Vít Machálek
Kryštof Harant a „nadkonfesijní křesťanství“
Dostala se mi teď do rukou kniha Marie Koldinské o Kryštofu Harantovi s příznačným podtitulem „Cesta intelektuála k popravišti“. Glosou k příběhu tohoto muže bych rád doplnil svá včerejší a předvčerejší pojednání k tématu (ne)snášenlivosti 16. a 17. století.
Vít Machálek
Erasmus Rotterdamský a Martin Luther (část III.)
Podle Josepha Ratzingera „nelze říci, že Erasmus je jasný charakter a Luther temný, ale oba mají své problémy“. Je třeba se ptát, „jaké chyby přešly v důsledku reformace do německého charakteru“, ale i „Co je v nás problematického díky katolicismu?“ (1)
Vít Machálek
Habsburská monarchie a náboženská tolerance (část III.)
Tento článek je věnován období středoevropských dějin, které toleranci nepřálo. Dobou „od Komenského ke Koniášovi“, v nedávné minulosti tak často líčenou z pohledu černobílé ideologie, se v něm budu zabývat z pohledu historického.
Vít Machálek
Jaroslav Šabata a nevyzpytatelné cesty Páně
Úmrtím Jaroslava Šabaty (1927–2012) jsme minulý týden ztratili osobnost, s níž bylo velmi snadné v mnohém nesouhlasit, ale naopak krajně nesnadné vyrovnat se jí v míře občanské statečnosti a oddanosti ideálům.
Vít Machálek
Svatý Vít, patron míru ve střední Evropě
Při svém blogování se zamýšlím nad křesťanstvím, nad rolí žen v církevních dějinách, nad dějinami střední Evropy a nad snahami o mír a porozumění mezi národy a konfesemi. To vše nějak souvisí s mým patronem sv. Vítem, jehož svátek připadá na 15. června.
Vít Machálek
Apoštolské vyznání víry
Stát se křesťanem dnes není snadné mj. proto, že v naší společnosti do značné míry chybí základní povědomí o obsahu křesťanského poselství.
Vít Machálek
Svatá Klára
I když si to mnozí z nás ani neuvědomují, velká většina Evropanů a Evropanek nese jména křesťanských světců a světic. Tito naši patroni a patronky nám mohou být životní inspirací a spojovat nás se Svatým, kterému byli oddáni. Nositelkám jména Klára (latinsky „jasná“) ukazuje jas svatosti Chiara dei Sciffi neboli Klára z Assisi, která se podle františkánské tradice na Květnou neděli roku 1212 (tedy právě před osmi sty lety) vydala na cestu následování Krista v prostotě, svobodě a radosti.
Vít Machálek
Svatá Anežka a další zajímavé ženy třináctého století
Pro směřování společnosti je vždy velmi důležité, jaký je její ženský ideál. V naší době se v anketě o nejzajímavější českou ženu na prvních místech umístily Kateřina Neumannová a Vendula Svobodová. Ve 13. století by to byly svatá Anežka a svatá Zdislava...
Vít Machálek
Akademické svobody a jejich nepřátelé
Týden neklidu, v jehož rámci akademické obce 27. 2. – 2. 3. 2012 intenzivně protestovaly proti vládním úmyslům s vysokými školami, dokázal obdivuhodnou skutečnost, že ve středu zájmu dnešních studentů není školné, ale zachování akademických svobod.
Vít Machálek
„Všichni chceme vypadat jako oběti“
Radka Denemarková (*1968) je česká spisovatelka a překladatelka. I Heda Margoliová-Kovályová (1919–2010) byla česká spisovatelka a překladatelka. Rozdíl mezi životopisem obou těchto dam je ovšem propastný: V životopise paní Denemarkové se lze dočíst jen to, kde studovala a pracovala, zatímco ve středu životopisu paní Margoliové-Kovályové stojí její střetnutí s Hitlerem a Stalinem, ze kterého vyšla vítězně (živá a nezlomená), přestože ji hitlerovci i stalinisté nechali procházet peklem lágrů a kriminálů a připravili o život její nejbližší. Svou anabázi vylíčila ve vzpomínkovém díle „Na vlastní kůži“, jedné z nejsilnějších českých knih dvacátého století.
| předchozí | 1 2 3 | další |
