Vít Machálek
Díky, Češi
Do včerejška jsem si skoro až zoufal nad naším národem. Zdálo se mi, že v něm převládá plebejská nedůvěra vůči všemu, co přesahuje "český" svět vepřa, knedla, zela a piva, projevující se předsudky vůči církvi, šlechtě, exulantům, Němcům atd.
Vít Machálek
Schwarzenbergové
Na rok 2013 připadá 200. výročí vítězství evropských armád vedených Karlem I. Schwarzenbergem u Lipska i kandidatura Karla VII. Schwarzenberga na českého prezidenta. To představuje příležitost připomenout si rod, který mnozí chtěli z našich dějin vymazat.
Vít Machálek
Otto Habsburský vs. běsi dvacátého století
Loni v létě mě smrt posledního následníka trůnu inspirovala k začátku blogování o našich dějinách, v jejichž rámci éra prezidentů představuje jen spornou epizodu ve srovnání s érou knížat, králů a císařů. Dnes musím připomenout sté výročí Ottova narození.
Vít Machálek
Požehnání svaté Markéty
Markéta Skotská, jejíž svátek připadá na dnešní den, byla jemnou bytostí s citlivým, Kristu otevřeným srdcem, jež se nepřizpůsobovala hrubému a povrchnímu prostředí, ve kterém se ocitla, ale zušlechťovala je a vnášela do něj naději a radost.
Vít Machálek
Chceš hluchým vyprávět, co píseň znamená?
Pavel Kohout před několika dny na stránkách MF DNES předložil zdrcující hodnocení polistopadové éry, hodnocení, jehož správnost je nicméně dnes již zřejmá. Když roku 1990 s velmi podobným hodnocením vystupoval Karel Kryl, byla mu za to nasazena psí hlava.
Vít Machálek
Masaryk a česká religiozita
Dnešního výročí T. G. Masaryka (+ 14. 9. 1937) jsem se již dotkl v článku, pojednávajícím o politické nezakotvenosti současného českého státu. Nyní bych se v souvislosti s Masarykem zmínil o náboženské nezakotvenosti dnešní české společnosti.
Vít Machálek
Prezident vs. král
Na dnešek připadá 125. výročí narození posledního českého krále, blahoslaveného císaře Karla (1887-1922). Dne 14. září si pak připomeneme 75. výročí smrti prvního prezidenta, T. G. Masaryka (1850-1937). A v lednu nás čekají první přímé prezidentské volby...
Vít Machálek
Edith Steinová, dcera Izraele a dcera církve
Z fotografií Edithy Steinové na nás hledí velké, tmavé a pronikavě vážné oči – velmi židovské oči, které jako by odrážely dějiny Izraele, spojené s poznáváním Boha a poznáváním utrpení. Na dnešek připadá sedmdesáté výročí smrti svaté Edithy v plynové komoře.
Vít Machálek
Kryštof Harant a „nadkonfesijní křesťanství“
Dostala se mi teď do rukou kniha Marie Koldinské o Kryštofu Harantovi s příznačným podtitulem „Cesta intelektuála k popravišti“. Glosou k příběhu tohoto muže bych rád doplnil svá včerejší a předvčerejší pojednání k tématu (ne)snášenlivosti 16. a 17. století.
Vít Machálek
Erasmus Rotterdamský a Martin Luther (část III.)
Podle Josepha Ratzingera „nelze říci, že Erasmus je jasný charakter a Luther temný, ale oba mají své problémy“. Je třeba se ptát, „jaké chyby přešly v důsledku reformace do německého charakteru“, ale i „Co je v nás problematického díky katolicismu?“ (1)
Vít Machálek
Habsburská monarchie a náboženská tolerance (část III.)
Tento článek je věnován období středoevropských dějin, které toleranci nepřálo. Dobou „od Komenského ke Koniášovi“, v nedávné minulosti tak často líčenou z pohledu černobílé ideologie, se v něm budu zabývat z pohledu historického.
Vít Machálek
Pavel a Muž v bílém
O dnešním svátku sv. Petra a Pavla chci připomenout druhého z těchto mužů. Pavel z Tarsu pozval lidi všech národů k následování Krista na cestě, na níž není podstatné zachovávání náboženských předpisů, ale výhradně „víra, která se uplatňuje láskou“. (1)
Vít Machálek
Jaroslav Šabata a nevyzpytatelné cesty Páně
Úmrtím Jaroslava Šabaty (1927–2012) jsme minulý týden ztratili osobnost, s níž bylo velmi snadné v mnohém nesouhlasit, ale naopak krajně nesnadné vyrovnat se jí v míře občanské statečnosti a oddanosti ideálům.
Vít Machálek
Svatý Vít, patron míru ve střední Evropě
Při svém blogování se zamýšlím nad křesťanstvím, nad rolí žen v církevních dějinách, nad dějinami střední Evropy a nad snahami o mír a porozumění mezi národy a konfesemi. To vše nějak souvisí s mým patronem sv. Vítem, jehož svátek připadá na 15. června.
Vít Machálek
Apoštolské vyznání víry
Stát se křesťanem dnes není snadné mj. proto, že v naší společnosti do značné míry chybí základní povědomí o obsahu křesťanského poselství.
Vít Machálek
Louis de Wohl: Pokojné světlo (Román o svatém Tomáši Akvinském)
Román Louise de Wohla "Pokojné světlo" se odehrává v době křížových výprav i mezináboženského dialogu, kterou jako historik náboženství dobře znám. (1) To mi ovšem bránilo v tom, abych si jeho četbu užil s nekritickým obdivem.
Vít Machálek
Louis de Wohl: Dobývat nebe (Život svaté Kateřiny Sienské)
O dnešním svátku sv. Kateřiny Sienské bych rád trojici svých sond do díla Louise de Wohla dovršil představením prvního z jeho románů, který vyšel v českém překladu. Knihu „Dobývat nebe“ loni vydalo Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří.
Vít Machálek
Louis de Wohl: Neklidný plamen (Román o svatém Augustinovi)
Motto: Kdo hledá pravdu, nemůže obejít Krista. Ani z čistě filosofického hlediska se nelze vyhnout této ohromné postavě, která utvářela poslední dvě tisíciletí.
Vít Machálek
Louis de Wohl: Živé dřevo (Svatá Helena a císař Konstantin)
Asi jen málokterá kniha přibližuje význam dnešního dne – Velkého pátku – lépe než historický román „Živé dřevo“ od Louise de Wohla (1903–1961), katolického spisovatele narozeného v Německu a od nastolení nacistické hrůzovlády žijícího ve Velké Británii.
Vít Machálek
Svatá Klára
I když si to mnozí z nás ani neuvědomují, velká většina Evropanů a Evropanek nese jména křesťanských světců a světic. Tito naši patroni a patronky nám mohou být životní inspirací a spojovat nás se Svatým, kterému byli oddáni. Nositelkám jména Klára (latinsky „jasná“) ukazuje jas svatosti Chiara dei Sciffi neboli Klára z Assisi, která se podle františkánské tradice na Květnou neděli roku 1212 (tedy právě před osmi sty lety) vydala na cestu následování Krista v prostotě, svobodě a radosti.
předchozí | následující |
Počet článků 74 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 1284 |