Vážený pan
doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.
ministr zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví
Palackého nám. 4 128 01 Praha 2
Vážený pane ministře,
v současné době se jistí podnikatelé opětovně snaží registrovat v České republice přípravek Mifegyne, známý jako „potratová pilulka“ RU-486. Mám za to, že tito podnikatelé vyznávají heslo „pecunia non olet“ a kromě jejich zisků je nic nezajímá. Vy jako ministr za stranu, která má ve svém názvu i slovo ODPOVĚDNOST, však tímto způsobem jistě uvažovat nemůžete. Proto se na Vás obracím s výzvou, abyste ze své pozice vznesl zásadní námitky proti prostředku Mifegyne a přispěl k tomu, aby k jeho registraci Státním ústavem pro kontrolu léčiv nedošlo. Už to, že se SÚKL možností registrace RU-486 v seznamu léků zabývá, je koneckonců absurdní. Nejedná se totiž o žádný lék, ale naopak o jed, jehož jediným účelem je usmrcování počatých dětí.
Oceňuji, že jste si vědom etické problematičnosti umělých potratů, jak je zřejmé z Vašeho vyjádření v on-line rozhovoru pro iDNES.cz z 10. ledna 2013. Mám za to, že ani nelze dostatečně zdůraznit, že při umělém ukončení těhotenství jde o lidský život, který i z pohledu embryologie začíná v okamžiku početí. Právě proto, že potrat nesporně představuje věc eticky závažnou a nedobrou, je ovšem důležité nemást lidi zavádějící představou o jeho menší závažnosti v případě, že je vyvolán tabletami.
Je samozřejmě pravda, že – jak konstatujete v již zmíněném rozhovoru – umělé potraty jsou u nás za určitých podmínek povoleny. (Pro úplnost by bylo možné dodat, že k jejich povolení v naší zemi došlo před šestapadesáti lety, v době komunistického temna padesátých let.) Jednou z oněch podmínek ovšem je, že provedení umělého potratu je legální pouze ve zdravotnickém zařízení. Tuto podmínku užívání RU-486 nesplňuje, a proto na Slovensku, kde platí podobná legislativa jako u nás, ministryně zdravotnictví jeho registraci jako odporující platnému právu ukončila.
Nerozumím Vašim slovům o tom, že Mifegyne „je již v Evropě zaregistrován a bude muset být zaregistrován i u nás“. RU-486 je zaregistrován jen v několika málo evropských státech a Evropská unie nám rozhodně neukládá, abychom se k těmto státům připojili. Rozhodnutí o registraci či neregistraci preparátu bude učiněno výhradně na úrovni České republiky.
Respektuji Váš názor, že když už je potrat za určitých okolností legální, „je vůči ženě povinnost použít co nejšetrnější postup“. Ze všech informací, které se mi k danému tématu podařilo získat, jsem si však musel udělat závěr přesně opačný, že totiž provedení potratu prostřednictvím RU-486 je vůči ženě ještě nešetrnější než potrat chirurgický. Znamená relativně dlouhodobý proces, při němž u ženy dochází k velmi bolestivým křečím a krvácení, při kterém se plod postupně vypuzuje. Je velmi dobře možné, že se žena v průběhu této doby, v níž prožívá postupné usmrcení svého dítěte, rozhodne potratovou proceduru ukončit; v takovém případě je už ovšem plod uvedeným „lékem“ poškozen. Dojde-li k potratu doma, může žena dokonce vidět mrtvé tělíčko. Zdá se mi, že RU-486 je ve vztahu k psychické zátěži z usmrcení dítěte šetrnější jen vůči gynekologům, a to právě na úkor ještě většího traumatu dotyčných žen.
Kromě toho je možnost potratu probíhajícího bez přítomnosti lékaře, který by byl k dispozici v krizové situaci, velmi problematická i z čistě medicínských důvodů. Rizika chemického potratu jsou dnes přitom známá lépe než v době, kdy byl Mifegyne povolen ve Francii a pak i v několika dalších evropských zemích a v USA (a také ještě lépe než v roce 2005, kdy u nás petici proti přípravku RU-486 podepsalo přes padesát tisíc lidí a jeho legalizace neprošla).
Ve Spojených státech bylo používání mifepristonu, obsaženého v RU-486, povoleno v roce 2000, v závěru vlády Billa Clintona. Do roku 2005 došlo v USA po jeho podání k několika úmrtím, z nichž nejznámějším byla smrt osmnáctileté Holly Pattersonové v září 2003. Roku 2004 americké ministerstvo zdravotnictví nařídilo výrobci, aby na příbalový leták k potratové pilulce doplnil varování, že mezi možné komplikace patří vážné bakteriální infekce, krvácení, prasknutí vejcovodu při mimoděložním těhotenství a smrt.
Podle tvrzení M. Greena ve studii zveřejněné roku 2005 v časopise „New England Journal of Medicine“ je úmrtnost žen po užití přípravku RU-486 desetkrát větší než u chirurgického potratu. I kdyby tento nejfatálnější důsledek byl jen velmi výjimečný, nelze ignorovat ani jiné závažné nežádoucí následky, vyvolané u žen „léčených“ uvedeným přípravkem. Ty se podle obsáhlé srovnávací studie publikované roku 2009 v časopise „Obsterics and Gynecology“ vyskytly u každé páté ženy (zatímco po chirurgickém potratu „jen“ u každé dvacáté). Výzkumy na toto téma stále pokračují a mělo by se přinejmenším vyčkat jejich definitivních výsledků.
Z uvedených důvodů na Vás, vážený pane ministře, naléhavě apeluji, abyste zabránil registraci přípravku Mifegyne v České republice, resp. legalizaci jeho uvedení na český trh.
Vít Machálek